Historie
Žádná jiná organizace, spolek nebo zájmové sdružení v Šumvaldě nemá tak bohatou historii jako Sbor dobrovolných hasičů. Je nemožné za ta léta vyjmenovat všechny aktivity vykonané za účelem ochrany majetku, života a zdraví lidí. Bylo by však neodpustitelné, kdybychom se omezili jen na všeobecná data a zapomněli na ty obětavce, kteří sbor zakládali v době, kdy jsme byli v područí Habsburků a na další nadšence, kteří v činnosti pokračovali v pohnutých dobách válečného běsnění. Byly to především rodinné tradice a vlastenectví, které dovolily nést pověstnou pochodeň přes všechna úskalí a nepřízně až do dnešních časů. 125 let nepřetržité činnosti ve prospěch spoluobčanů je obdivuhodné, ale i zavazující. Do dalších úspěšných let je třeba stejné obětavosti jako kdysi a práce při vedení kroniky, údržby techniky, péči o výzbroj a výstroj, opravy budovy hasičské zbrojnice, klubová činnost, práce s mládeží, shánění dotací a sponzorů, společenská prezentace, veřejně prospěšné akce, soutěže, připravenost na zásahy, aj. je nyní možná jen za porozumění, podpory a přímé účasti manželek a žen vůbec. Říká se, že bez znalosti historie není budoucnosti, a proto se vrátíme v čase do doby, kdy vznik hasičů v Šumvaldě popsal v Hasičské kronice zakladatel a tehdy starosta hasičstva na Moravě Titus Krška 2. prosince 1898:
Obec Šumvald čítá 195 domovních čísel, ze kterých 130 kryto břidlicí, 25 šindelem a 40 dochem. Obyvatelstvo živí se ponejvíce polním hospodářstvím, řemeslem a obchodem. Obec leží v rozkošném úvalu, který z roviny Hané od Unčova na sever zabíhá; kraj jest tedy k jihu otevřen, na sever a západ pak věncem hor sudetských uzavřen. Hasičský sbor zřízen v obci naší teprv na vyzvání slavného c. k. okresního hejtmanství v Litovli, které nás na důležitost spolku tohoto upozornilo. Na základě vyzvání tohoto svolal starosta obce p. Antonín Kouřil občany Šumvaldské, přečetl dopis sl. c. k. okr. hejtmanství a sám projevil přání, by v obci naší zřízen byl sbor dobrovolných hasičů. Tím dán základ našemu spolku; bylo to dne 3. července 1881.

Téhož roku zvolen i první výbor a to: Hynek Diringer, mlynář čís.1, předsedou, František Šenk, rolník, náčelníkem, František Kyselý, rolník č.72, jednatelem. V obecní radě zasedali pp. Karel Kopeček, Jan Filip a Josef Wiedermann.Všichni tito projevili svou náklonnost ke sboru hasičskému tím, že mezi prvními přihlásili se za členy nového spolku. Sbor má čtyřkolovou dvouproudní stříkačku za 980 zl., posunovací žebř pro lezce, koše na vodu, sekery, háky, lopaty v ceně 65 zl., vůz pro dopravu mužstva k požáru za 130 zl., vše zakoupeno od firmy R. Smékala v Čechách u Prostějova.

V roce 1898 byl dle Hasičské kroniky předsedou a náčelníkem František Šenk, rolník na č.p. 6, jednatelem Josef Suchý, rolník na č.p. 102 a členy sboru byli Jan Dubový, Emil Blahák, František Šindler, Rochus Blažek, Jan Krestýn, Antonín Filip, Josef Suchý, František Axman, Josef Tužička, Jan Beil, Jan Šubrt, Hieroným Unger, Josef Kaler, Josef Šenk, Jan Blahák, Josef Krestýn, Hynek Hejný, Filip David, Benjamín Hönigschmied, Hynek Filip, Josef Hejný, František Wiedermann, Konrád Kryl, František Housirek, Jan Filip, Alois Pirkel, Vilém Hejný, Jakub Axman, Jiří Kyselý, Adolf Poštulka, Jan Kryl, Alois Bartoněk, Adolf Brachtl, František Wiederman, František Brachtl, František Gruss, Antonín Lachnit, Josef Gruss, František Šenk, Erhard Maitner, Antonín Svoboda, Jakub Kaller, Bernard Kouřil, Václav Richter, Karel Riedl, Antonín Richter, František Richter, František Vlček, František Pešl, Nikodém Axman, František Štopl, Ferdinad Hönig, Eduard Blaháček, Jiří Brachtl, J. Minář, Jan Urbášek, Methoděj Kouřil, Josef Šenk, František Kouřil, Julius Bartoněk, Vilém Svoboda, Bedřich Krestýn, Jindřich Kobza, Karel Balcárek, Gustav Brachtl, Jan Hejný, Alois Grulich, František Maitner, Josef Brada, Jan Majer, Adolf Krestýn, Antonín Körner a Václav Maitner. Zpracoval: F.Bartoněk ml.

Vývoj hasičstva na Moravě nebyl zdaleka jednoduchý a přímočarý. Bohužel i zde se projevil německý nacionalizmus a všemožná příkoří z jejich strany se nezastavila ani u tak prospěšné organizace jakou hasiči bezesporu byli, jsou a budou. Co napsal v roce 1898 o útlaku spoluzakladatel prvního hasičského sboru v Třebíči a na Moravě založeného v roce 1868 vlastenec Titus Krška?

První sbor hasičský, který však za tehdejších poměrů místních nebylo možno počítati za spolek ryze český, an v náčelnictvu byli opravdoví Němci (Hanák a Antoš) a sbor sám v sobě byl utrakvistický (dvojjazyčný). Po rozpuštění českého obecního zastupitelstva a nastolení zastupitelstva německého přeměněn sbor v ryze německý a ten trvá dosud vzdor tomu, že po více let jest tam již české zastupitelstvo a obec většinou česká. A protož dlužno hledati původ českého hasičstva na Moravě ve Velkém Meziříčí, kde první ryze český sbor, dne 8. června 1871 opět Titem Krškou byl zřízen a odkud pak vycházela všechna další činnost ku zřizování českých sborů hasičských na Moravě.

Velmi zajímavá jsou fakta uvedená v Kronice župní jednoty hasičské okr. Litovel - Unčovského čís. XXIII. To, že se na tvorbě organizační struktury litovelského hejtmanství podíleli i občané Šumvaldu je dobrou známkou a oceněním činnosti hasičů v obci.

Hejtmanství litovelské skládá se ze tří soudních okresů, jejichž sídla jsou: Litovel, Unčov a Konice. Pokud hasičských poměrů se týká, sdruženy jsou sbory okresu Litovel - Unčovského v jedné župě XXIII., sbory okresu Konického mají samostatnou župu XXV.

Soudní okres Unčovský měří 253,2 km2 se 37 obcemi, v nichž jest 3496 domy a 23461 obyvateli. Zřízení župy XXIII. stalo se asi takto: Pan Josef Koupil, náčelník sboru dobrovolných hasičů ve Vilémově, okres Litovelský, rozeslal provolání na stávající 23 sbory v okresu Litovel - Unčovském. Na provolání to vyslovilo se 12 sborů se 317 členy pro utvoření župy a to: Náklo, Červenka, Odrlice, Slavětín, Vozdečko, Cholina, Vilémov, Mlač, Mezice, Březové z Litovelska a Šumvald, Lazce z Unčovska. Zařizující výbor konstituoval se takto: pp. Josef Koupil z Vilémova, František Šenk ze Šumvaldu, Josef Havlíček z Nákla, Jan Kryl z Červenky. Mužové tito postarali se náležitě o utvoření župy, když stanovy vysokým místodržitelstvím schváleny byly, svolal zařizující výbor ustavující schůzi na den 17. září 1893 do Odrlic, které se zúčastnilo 154 hasičů ze 13 sborů. Roku 1894 odbývala se schůze vyslanců se sjezdem v Bílé Lhotě.Zúčastnilo se 16 sborů.

Roku 1895, obývala se schůze vyslanců a sjezd v Šumvaldě na Unčovsku. Na schůzi této vzdal se dosavadní župní dozorce p. František Řezníček pro přetížení prací svého úřadu a na místo jeho zvolen jednohlasně p. Jan Staroštík, náčelník z Choliny pro okres litovelský a pan František Šenk, starosta obce a náčelník sboru v Šumvaldě pro okres unčovský.

Zpracoval: F. Bartoněk ml.
 

Copyright © SDH Šumvald 2008 - 2019 | Realizace a technická podpora: Petr Coufal.